Milí příznivci "vánočních krabic" začnu stejnými slovy jako v loňském roce. DÍKY vám se sešlo úžasných 1006! krabiček - tedy spíše krabic :-) ... bylo to, díky náhradním krabičkám, o NĚCO více, než celkový počet dětí, pro které byly dárečky určené. Krabice navíc jsem, věřím, spravedlivě rozdělila mezi organizace, které je i v minulých letech následně využily pro nečekané situace, nebo jsme jimi vykryli balíčky chybějící, či nevydařené. O předání, každého z nich, do těch správných rukou se postaraly pracovnice a pracovníci neziskových organizací v Plzeňském a Karlovarském kraji. (Domus - centrum pro rodinu, Diakonie - Západ, Sdružení pěstounských rodin, Latus, Kotec, Náhradním rodinám, Valika a Blízký soused) Krabičky putovaly převážně do sociálně slabých rodin, dále do klubů pro ohrožené děti a mládež, do zařízení ROBINSON v Klenčí pod Čerchovem, které poskytuje okamžitou péči  ohroženým dětem, k pěstounským prarodičům, nebo k potřebným samoživitelům. I letos, splnily "Krabice od bot" dokonale svůj účel a dětem (a nejen jim) vykouzlily na tváři úsměv, radost a i nějakou tu slzičku.      

 

Přikládám několik vybraných zprostředkovaných zpráv o dětech, kam dárky směřovaly:

 

Mirek (12let) - "Ty jo, ty jo, ty jo..." Mirek má mentální postižení, zároveň mu zcela nefunguje ledvina a má epilepsii. Mirkova maminka je také mentálně postižená a Mirek je její čtvrté dítě. Předchozí tři synové jí zemřeli
do čtvrtého roku svého života na epilepsii. Maminka je v invalidním důchodu a Vánoce v této rodině rozhodně nebyly ve znamení nadbytku. Z dárků měli oba skutečně upřímnou radost a maminka si to užívala stejně jako Mireček.

Všem našim dětským klientům se dárky moc líbily. V jedné rodině byly krabičky (dvě menší jsme ještě přidali) jedinými dárky, které dítě tyto Vánoce dostalo. (Kristýna - Kotec)


Kačenka (5let) - "Jupííí, co to je?" Kačenka dostala dětský tablet s angličtinou, tričko s Elsou a plnou krabičku dalších dárků a sladkostí, nad kterými se této malé parádnici rozzářila její šibalská očka. Děvčátko poskakovalo nadšením, že na ně Ježíšek nezapomněl. Holčička zatím žije se svou mladou tetou a sestřičkou. Otec je výkonu trestu, o holčičky nejeví zájem a maminka, která je drogově závislá se pohybuje neznámo kde. Teta se snaží najít zaměstnání, které by jí nebránilo v péči o děti. Žijí velmi skromně a bylo patrné, že z krabic byla opravdu dojatá. Navíc ji v listopadu UP vracel přeplatek, který jí zvýšil posuzovaný příjem, a jí byla odejmuta dávka sociální pomoci. V této rodině jsme před Vánoci museli hmotně vypomáhat i z potravinové sbírky. Děkujeme i za všechny ostatní obdarované klienty.  (Šárka - Náhradním rodinám)


Eda, Zdeněk a Karolína žijí jen s maminkou v azylovém domě. Otec Karolíny dlouhodobě fyzicky týral oba chlapce. Matka z tohoto důvodu partnera opustila a během krátké doby se pro ni a její děti podařilo zajistit vhodné bydlení. Eduard si přál pod vánoční stromeček potřeby na malování. Zdeněk si přál postavičky superhrdinů a Karolínka lampičku s motivem Ledového království. Všem třem dětem se díky projektu Vánoční krabice vyplnila jejich přání, která jim jejich maminka nemohla dopřát. Na konzultaci, která se po Vánocích uskutečnila, matka vyprávěla, jak si s dětmi užila Štědrý den a o tom, jak děti rozbalovaly dárky a byly překvapeny z toho, co dostaly. Eduard prý hned namaloval obraz, na němž je zachycena rodina pod Vánočním stromečkem. Děkujeme. (Slávka - Domus)


Vánoční krabice letos dostala i dvojčata Petr a Lukáš (12let). Kluci jsou nadšenci do sportu a nyní prý už i do děvčat.
Proto jim podle maminky udělalo velkou radost, když dostali mimo jiné i pánskou kosmetiku. Matka mi se smíchem povídala, že hned první den na sebe Lukáš téměř celý deodorant nastříkal. Obrovskou radost udělal klukům další dárek "z krabice" - opravdový fotbalový míč. Fotbal milují, ale nemají možnost se mu více věnovat. Petr s Lukášem jsou skromní, udělala jim radost každá maličkost. Radost u vánočního stromku dávali podle matky hodně najevo. Nakonec dostali v krabici i hru Bang, kterou si oba kluci moc přáli. Matka byla hodně překvapená, protože ji klukům koupila taky. Kluci se proto rozhodli, že si jednu hru nechají doma a jednu si vezmou k otci, kam občas jezdí na víkendy. Rodina by ráda vzkázala neznámému dárci, že moc děkuje za dárky a že mu přejí hodně štěstí do nového
roku 2017. (Soňa - Domus)


Kristýnka (9let) - Pro Kristýnku byl rok 2016 velmi náročný s ohledem na to, že byla svěřena z příbuzenské péče do cizí pěstounské péče. Nyní se již v nové rodině adaptuje a otevření krabice bylo jedním z mnoha hezkých okamžiků, které v novém prostředí zažívá. Byla nadšená z dárků uvnitř krabice. Jednalo o dárky s tématikou Ledové království, které má ráda. Uvnitř bylo tričko s Annou a Elsou, dále plyšová hračka a dětský parfém s motivy ledového království. Kristýnka si ihned na sebe tričko oblékla a navoněla sebe a pěstounku vůní. Velmi se těšila, až bude moci vše ukázat kamarádkám ve škole. (Štěpánka - Domus)


Až na několik málo výjimek byly dárečky pro děti z naší organizace skutečně úžasné. Tam kde se, co se týká kvality
dárečku nezadařilo, jsme použili krabičky náhradní, za které moc děkujeme, protože díky nim pro nás nebylo složité dětem počáteční zklamání vynahradit. A po pravdě, byly to momenty, na které se moc dobře nevzpomíná. Chtěla bych proto takto velmi poděkovat všem zodpovědným dárcům, pro které krabice nebyla místem, kam by odložili věci, které jim ještě bylo líto vyhodit. (Romana - Domus)

 

Renda (12let) "Ten je fakt můj?..." Co následovalo, když jsme Rendovi potvrdili, že opravdu dostal svůj vysněný
fotbalový míč si jen těžko dokážete představit. Tak hlasitou radost a hvězdy v očích mívají při rozbalování dárků převážně malé děti, o to větší je to překvapení pro nás, vidět takového puberťáka skákat, výskat a děkovat, za to, že
je to opravdu pro něj. Prý ho bude opatrovat jako nikdy nic jiného a nikdy ho neztratí. Za všechny obdarované rodiny moc děkujeme a vážíme si, stejně jako oni, vašeho velkého srdce na dlani pro druhé......přejeme všem dárcům krásné a radostné dny po celý rok 2017 (Renata a Iva - Náhradním rodinám)


Adam 8 let - sourozenci: Marcel 11, Štefan 12, Anna 9, Terezka 2 a Nikolka 1. Maminka těchto šesti dětí žila se
svým druhem (otec všech dětí), který má problém s alkoholem, a jež jsme se společnými silami snažili opakovaně řešit. Jelikož situace v rodině bývala často velmi proměnlivá, maminka vánoční krabice raději schovala u své matky,
která bydlí ve stejném městě. O Vánocích se rodiče pohádali (opět byl důvodem otcovo požívání alkoholu). Hádka vygradovala tak, že otec kolem sebe rozbíjel vše, co mu přišlo pod ruku (nádobí, nábytek, věci apod.). Následně napadl i matku. Z tohoto důvodu se matka po dlouhých letech rozhodla se svými dětmi byt opustit a odejít ke své matce. Dárky z projektu byly tedy jedinými dárky, které děti obdržely a zajistily jim společně s maminkou klidné Vánoce. Děti měly z dárků velikou radost a moc se jim líbily. Děkuji za ně. Děti jsou všechny sluchově
postižené a ve škole velice snaživé a hodné. 


Mohla bych tu hovořit o x rodinách, kterým se zpozdily dávky, nebo rodina na dárky zkrátka z různých důvodů finančně vůbec nedosáhla. Balíčky z Vánočních krabic 2016 tam byly skutečně jedinými dárky, které děti dostaly. Tento ročník byl velice vydařený - dárky měly smysl, měly hlavu a patu, byly opravdu moc hezky udělané (od zabalení až po jejich obsah). Jménem všech obdarovaných dětí (a že jich nebylo málo) ještě jednou děkuji. (Petra - Valika)


Před Vánoci jsme převzali do péče nadstandardní počet nových rodin a ráda bych proto vyjádřila díky zejména za náhradní krabice a nezabalené přidané dárky, ze kterých jsme dětem mohly připravit chybějící vánoční překvapení. Jednoznačně v rodinách udělaly mnoho radosti a ubraly velkou část úzkosti, kterou většina z těchto rodičů zažívala z důvodu nemožnosti dětem vyplnit jejich přání. Pro tyto rodiny to byl krásný začátek cesty s námi, která není pro velkou část z nich, nikterak jednoduchá. Vnímám to i jako pozitivní motivaci, pro to, aby společně se svými dětmi mohli zažívat podobné hezké chvíle, o které se budou moci snažit v následujících měsících postarat vlastními silami. Děkujeme. (Ljuba - Valika)  

 

Sabina (16let) - "Nic takového jsem si nikdy koupit nemohla"... Sabina si přála "nějakou kosmetiku". Dostala
krásné značkové stíny, parfém, řasenku, rtěnku, toaletní tašku a tašku přes rameno... Podle babičky byla hodnota balíčku velmi vysoká. Sabina byla nadšená. Ráda se maluje, krášlí a zdobí. Udělalo jí to opravdu velkou radost a babičku překvapila štědrost neznámého dárce. Obě by rády touto cestou poděkovaly a my se připojujeme i za všechny ostatní, kteří neměli možnost poděkovat adresně. (Darja - SPR)


Týden před svátky jsme zajížděli se službou (mobilní klubík, Kotec o. p. s.) do jedné z našich vyloučených lokalit. Když jsme zaparkovali na našem tradičním místě, po chvilce se začali scházet naši klienti (děti). Všechny byly natěšené a zvědavé, jestli letos "Ježíšek" něco přichystal. Mezi posledními dorazila dvojice bratrů - dvojčata ve věku 10 let. Když chlapci otevřeli své krabice, jen stěží popadali dech. Oči jim zářily jako lucerny v noci. Oba dva jsou nadšenci do fotbalu a najednou před nimi bylo několik párů kopaček, boty do tělocvičny a spousty dalšího vybavení určeného pro tento sport. Úsměv od ucha k uchu zdobil jejich nevěřící tváře. Po chvíli nazuli kopačky na nohy a mráz nemráz vyběhli na nedaleké hřiště vyzkoušet svůj dárek. Radost a vděk z chlapců sálal na míle daleko. Společně se všemi našimi obdarovanými klienty bychom chtěli poděkovat organizátorům této skvělé akce, ale největší dík patří všem úžasným dárcům, protože bez nich by se nenašla taková spousta překrásných krabiček, které vykouzlily spousty úsměvů na tvářích všech obdarovaných dětí. DÍÍÍKY. Za klub v autě Ondra. (Kotec)


Lubomír (7let) - Dáreček dostal Luboš těsně po Vánocích a o to více si jeho obsah užil. Bylo krásné vidět rozzářené oči, když vytáhl tričko, na kterém byl lev s fešáckými brýlemi. Dle tety je to momentálně jeho nejoblíbenější tričko,
zpočátku v něm chtěl i spát a má strach ho prát, aby se obrázek nepoškodil :-) Mezi dalšími dárky v krabici byla knížka o autech, kterou si ihned začal společně s tetou číst. Pro Luboše to byla velmi příjemná situace a moc děkoval povánočnímu Ježíškovi.


Luboš (7let) -  je ve druhé třídě, je jedničkář a babičce a dědovi dělá radost. Když může, tak je venku s kamarády. Není to chlapec, který by trávil celé dny u počítače. O to víc jsme mu chtěli splnit jeho velké přání. Když rozbalil dárek, kde objevil svou vytouženou hru GTA2, byl nadšený. Velkou radost mu udělalo také plno marmelád i ovocných pyré. Dárci bych ráda vzkázala, že to byla trefa do černého. Dle prarodičů jsou mu po Vánocích všechny kalhoty těsné. :-)  Za službu Adite velké Díky. (Diakonie - Simona)


Pavlík (6let) - " Panda..." Když Pavel rozbaloval krabici, jako první vytáhl plyšovou pandu. Chvíli koukal, nemluvil, usmíval se, přitiskl si ji k sobě a vypadalo, že je velmi šťastný. Celou dobu návštěvy ji mačkal, hladil a hrál si
s ní. Několikrát ji každému znovu ukazoval a bylo krásné to pozorovat. Potěšila ho i autíčka, tričko a pastelky (maluje moc rád). Ty hned rozbalil a začal učit pandu malovat :-).


Deniska (3roky) - " Čo tam je?" Deniska nejprve zvědavě koukala na velkou krabici a teta ji nechala hádat, co by tam mohlo být. Poté se společně pustily do rozbalování. Největší radost z dárků udělala panenka a obří slon. Obřího slona má Deniska v postýlce a spí s ním, i když má pak problém se tam vejít.


David (16let) - David byl dárkem překvapen. Největší radost měl z fit tyčinek, protože ví, že by si je nemohl dovolit. Davida tento projekt motivoval k tomu, že by rád také udělal nějakému dítěti stejnou radost, jako měl on. Rozhodl se, že se příští rok zapojí do některé z charitativních akcí v rámci některého z obchodních řetězců.


Tyto tři situace jsou jen zlomek z toho velkého balíku radosti, které jsme díky Vaší vynaložené energii a prostředkům mohli dětem dovést. Moc děkujeme. (Jana - Latus)


Mirka (17let) - "Jé, fakt příbory ..." takto s úsměvem reagovala po rozbalení dárku Mirka, kterou na podzim čeká
opuštění našeho zařízení. Pracujeme společně na několika alternativách, kudy budou směřovat její další kroky, jelikož má před sebou ještě dva roky studia a naše zařízení neumožňuje pobyt dětem starším osmnácti let. Mirka se připravuje na samostatné bydlení (nejpravděpodobněji společně se svým straším bratrem), a proto si přála něco do výbavy. Děkujeme za všechny naše dětičky i skorodospěláky. :-) (Jana - Robinson)


Domča (14let) - "To si děláte ...., to není možný ....!" Dominik si přál kolo BMX. Některá slova jsem raději vytečkovala, ale vzhledem k intenzitě emocí, které Domča při předání dárku zažíval, jsem je tam možná mohla nechat :-) Je to velký chlap, takže chvíli trochu uhýbal pohledem, abychom neviděly, co se mu děje v očích. Je až dojemné vidět, že děti, které byly životem donuceny se na venek projevovat jako "tvrďáci" mají stále tak křehkou duši. Snažíme se děti podporovat v tom, aby věřily svým snům a pracovaly na jejich uskutečnění, a proto jsem Domču povzbuzovala k tomu, aby si tam na podzim své přání napsal, i když byl přesvědčený, že je to zbytečné. Byl z dárku velmi dojatý. Jelikož u nás ve městě nedávno vznikl krytý skatepark, kolo si Dominik bude moci užívat ještě dřív, než sleze sníh z chodníků a silnic.  Jeho sestra Natálka dostala teplákovou soupravu, kterou si moc přála a další drobnosti, ze kterých měla také velkou radost. Jako projev poděkování nám zapózovali na fotku (Domča se šel dokonce i převléknout) ve společnosti prababičky, která se o obě děti teď stará.

Natálka s Domčou a ještě společně se jejich starší sestrou strávili podstatnou část dětství v dětském domově. Maminka dětí je dlouhodobě vážně nemocná, otec je ve výkonu trestu a o děti nejeví zájem. O jejich získání do péče poměrně dlouhou dobu usilovala babička dětí s příslibem pomoci pradědečka a právě prababičky. Ti je nakonec po několika letech do péče získali. O děti se pak starala především babička, která ale po vážné nemoci předloni zemřela. Výchovu dětí tak převzali prababička se svým manželem. Vloni však tragicky zahynul také pradědeček a tak v současnosti výchova a péče o děti zůstala na bedrech prababičky, která v rámci svých omezených možnosti pro všechna (nejen pro N. a D.) svá pravnoučata, ale také širší rodinu dělá, co může. Ze srdce děkuji nejen za tuto "moji" rodinu. (Míša - Kotec)


Renda (13let) - "Jé, jé, ... Gadžové zabalili dárky!" Takhle radostně vykřikoval a pobíhal po klubu Renda, když před Vánoci zahlédl v našem skládku připravené dárečky. Po loňské krásné zkušenosti se nás děti ptaly na dárky častokrát. Bylo tedy plno přirozených příležitostí si vysvětlit, kde se dárky berou. Vysvětlit si, že nepadají z nebe. Že jsou od lidí, kteří vůbec nemusí něco dávat, nedostali na dárky žádnou dotaci, nejsou za to zaplacení, nejsou kvůli tomu slavní a ani vlastně neví, kdo dárek přesně dostane, protože znají jen několik málo údajů. Povídali jsme si o tom, že v naší společnosti je spousta lidí, kteří přejí Romům vše dobré a kteří je rádi přijmou, pokud oni budou dodržovat pravidla a chovat se slušně. Dárky dětem udělaly na Vánoce velkou radost, ale za mnohem důležitější pokládám to, jakým způsobem Vy dárci, ovlivňujete myšlení našich "romátek" i jejich příbuzných.

DĚKUJI, že jsme Vám za to stáli :-) (Pavla - Blízký soused)


A ještě pár slov za mě ... Co dodat? ... S hlubokou úctou VÁM DĚKUJI... Vám, kteří jste zapojili své děti a užili si to v kruhu rodiny. Vám, kteří jste do projektu zapojili své žáky i jejich rodiče. Vám, kteří jste nadchli své kolegy. Vám, kteří jste připravili dárek sami za sebe. Vám, kteří jste přispěli třeba jen předáním informace dál. Vám, kteří jste se
nasadili jako přepravci dárků, nebo jako autopůjčovna bez nároku na odměnu a proplacení pohonných hmot :-)
 Vám, kteří jste dali k dispozici své prostory pro sběr, či třídění balíčků, i Vám, kteří jste projektu věnovali jakoukoli část svých fyzických (a mnohdy i psychických) sil ... doufám, že jsem na někoho z Vás nezapomněla.


Toto vše by bez VÁS zůstalo jen mým velkým nesplněným přáním...

Gábina :-)


CO JE TO ZA PROJEKT ?

Projekt původně pochází z Ameriky, kde funguje od poloviny minulého století. Děti tehdy připravovaly do krabice od bot Vánoční dárky pro jiné chudé (většinou stejně staré) dítě a prostřednictvím humanitárních organizací mu ho poslaly. U nás ho uvedl v život před šesti lety pan farář Mikuláš Vymětal v Severních Čechách a projekt nesl název "Děti dětem". Já na něj narazila, asi podobně jako vy a "sebrala" cca 80 krabiček od kamarádů a známých. Bohužel to bylo už v polovině prosince, balíčky byly neadresné a ve finále se ukázalo, že pro ně už pan farář nemá uplatnění. Oslovila jsem tedy jednu Plzeňskou organizaci (DOMUS centrum pro rodinu), která pracuje s rodinami ve vážné sociální situaci a krabičky jim nabídla. Během tří dnů jsem měla soupis dětí od nich a k tomu se mi ozvala slečna z Diakonie, která měla zájem o několik krabiček k nim, do nízkoprahového klubu. Nevěřila jsem tomu, ale klaplo to téměř dokonale. Dodělala jsem dvě krabičky a dárek dostali všichni :-)

... následně jsem v lednu dostala úžasnou zpětnou vazbu. Uvědomila si, kolik máme v okolí potřebných dětí, které běžně nevidíme a tak jsem se rozhodla, že projekt v našem kraji uvedu v život vlastními silami. Trochu jsem to za těch pět let vypilovala (seznam dětí, partneři, web, fb...) a s pomocí mé rodiny, i dalších dobrých duší, funguje skvěle ...

Mezi organizace, se kterými dnes spolupracuji, patří nízkoprahové kluby Diakonie Západ a Robinson, kteří pracují pouze s ohroženými dětmi. Ostatních sedm se věnuje celým klientským rodinám, hlavně v oblasti krizových situací. Jedná se zejména o případy, kdy hrozí z nějakého důvodu odebrání dětí, nebo se jedná o samoživitele v nouzi, o rodiny, kde je třeba otec ve výkonu trestu a maminka nemá dostatečné příjmy, či o prarodiče, který má v péči vnoučata apod. Seznam tvořím z konkrétní "poptávky" jednotlivých organizací, který každoročně zpracovávají, a kde věřím, že sociální pracovnice dobře vědí, kde jsou krabičky třeba a kam přesně jdou.


Děti, kterým můžeme zpříjemnit život, nežijí vždycky jen stovky kilometrů od nás ... 


Velké díky patří také Mikuláši Vymětalovi z Diakonie CČE, který mně na tento nápad přivedl a díky němu se dnes na Západočeském  projektu podílíte. Zde se můžete seznámit s jeho prací pro potřebné děti ze Severních Čech (http://www.krabiceodbot.cz/o-projektu/).