Vánoce - rok 2015

Letos se nám sešlo úžasných 674 krabiček - tedy spíše krabic :-) ... bylo to, díky náhradním krabičkám, o něco více, než celkový počet dětí, pro které byly dárečky určené. O předání, každého z nich, do těch správných rukou se postarali pracovníci a pracovnice devíti neziskových organizací v Plzeňském a Karlovarském kraji. (Domus - centrum pro rodinu, Diakonie - Západ, Sdružení pěstounských rodin, Latus, Kotec, Náhradním rodinám, Služby pro rodinu, Valika a Blízký soused) Krabičky putovaly v největší míře do sociálně slabých rodin, dále do klubů pro ohrožené děti a mládež, do zařízení ROBINSON v Klenčí pod Čerchovem, které poskytuje okamžitou péči ohroženým dětem, k pěstounům prarodičům, nebo k potřebným samoživitelům. Stejně tak, jako v předchozích letech, i letos, splnily "Krabice od bot" dokonale svůj účel a mnoha dětem (a nejen jim) vykouzlily na tváři úsměv, radost a i nějaká ta slzička ukápla.      

Dále (vpravo) připojuji fotografie, koláže z nízkoprahových klubů a níže, alespoň některé zprávy od dětí, které mi zprostředkovaly jejich sociální pracovnice:

Monika (7 let) a Lukášek (2 roky) - "Ve škole nám říkali, že Ježíšek nosí dárky jenom hodným dětem a já se bála, že nic nedostaneme. Je dobře, že má ten Ježíšek hodně práce, protože jsme dostali s bráškou moc krásné dárky a hodně" ... maminka s dětmi bydlí v malém bytě na malém městě. Potýká se s dluhy a exekucemi. Otec dětí nijak na jejich péči nepřispívá a o děti se
nezajímá. Maminka si nedávno našla přítele, se kterým teď pracují na protisměny, aby se u dětí mohli střídat, a ona se snaží, svou situaci postupně vyřešit. Za dárky velmi děkovala, se slovy, že takové dárky jim ještě dlouho koupit nebude moci. ... je příjemné vidět, jak tato akce vrací do některých rodin radost. Díky - Romana KOTEC.

Marek (11let) - " Mami, ty jo, já mám dva dárky!" Ano, k Markovi doletěl nejen balíček adresný, ale i jeden přídavek. Krásný žlutý bagr na dálkové ovládání. Je to moc fajn kluk, který spíš tíhne k mladším dětem. Nevychovává ho maminka, jak by se z jeho reakce, na první pohled zdálo, ale je to jeho babička. Tedy vlastně, není to ani jeho babička. Paní M. se o Marka stará už od miminka, po tom, co si její syn přivedl domů těhotnou přítelkyni, která ovšem nebyla těhotná s ním. Rodiče malého, čím dál, tím častěji, a na delší dobu, z domu odcházeli a jak rychle se paní M. rodina rozrostla, tak, jako mávnutím proutku, za pár měsíců zase zmizela. Jen s tím rozdílem, že u ní přeci jen někdo zůstal. Mareček. Dnes je to velký kluk, který občas babičce říká mami, má ji moc rád, ale těžko říct, co se mu honí v hlavičce ... O rodičích nemají zprávy, paní je v předčasném důchodu, finančně na tom nejsou nejlépe, ale snaží se, jak jen to jde. Děkuji i za ty "důležité" neadresné dárky. Hanka - SPR.

Kubík (3 roky) "Jedů, jedů, jedů ..." volal a jásal Kubík, když si rozbalil tu největší krabici, kterou jsem kdy předávala. Měla jsem trochu obavu, že se ani do našeho služebního CitiGo nevejde. J Přestože dáreček dostal až po svátcích, na radosti mu to neubralo. Vysvětlili jsme mu, že mu to nechal Ježíšek u nás v kanceláři. A z čehože měl takovou radost? Krabice ukrývala krásnou červenou motorku - odstrkovalo. Kubík hned jezdil po bytě kolem babičky a hrál si na policii. Moc díky. Renata - NÁHRADNÍM  RODINÁM.

Markétka (10 let) - "Věděla jsem, že od Ježíška dostanu zimní boty a přála jsem si, abych dostala ještě něco. Když jsem rozbalila tu krabici, tak jsem byla šťastná, protože tam byly všechny nejlepší věci pro holky." Markétka bydlí s prarodiči v domku na samotě. Domek je hodně starý, ale mají velkou zahradu, na které pěstují a chovají, vše co je třeba. Snaží se vyjít s málem. Markétka je třetím rokem u babičky s dědou v pěstounské péči, o rodičích nikdo nic neví. Markétka opakuje 1. třídu ZŠ. Nemá
to, a ještě to nebude mít, jednoduché. Pomalu dohání opožděný vývoj. Je to moc hezká holčička, kamarádská a společenská. U babičky a dědy je stále plno dětí (vnoučat), někdy na pár hodin, jindy na pár týdnů, a tak krabice neudělala radost jenom Markétce, ale i ostatním dětem, se kterými se ochotně rozdělila o sladkosti. Vnímám to jako výzvu do příštího roku. Pokud budeme do akce "krabice od bot" pozváni, určitě nezapomeneme na další děti ze staré farmy, které tam případně o Vánocích přibudou. Děkuji nejen za Markétku. Vlaďka - SLUŽBY RODINĚ. 

Dáda a Kája (dvojčata 10 let) - "Ukaž, ukaž, co máš ty.. ty jo, ty to máš taky, super!" ... když viděli, že mají stejné obsahy, tak je přestaly zajímat "cizí" dárky a věnovali se natěšeně pouze tomu svému. Měli radost z nových triček, fotbalového míče, který hned zkoušeli a ze sladkostí, které samozřejmě hned snědli. :-)

Ivanka (7 let) "Jéééé, to jsem si vždycky přála ..." Ivanka dostala obrovský balík plný knížek a oblečení. Úplně vespod však měla
novou panenku. Bylo na ní vidět, že má velikou upřímnou radost a hned běžela za rodiči dárky ukázat. Ivanka má sestru, která dostala rovněž velký dárek plný oblečení a hraček. Při další návštěvě této odlehlé lokality za námi přišli oba rodiče osobně, aby nám poděkovali za tak velké dárky. Následně jsme jim vysvětlili, od koho tyto dárky dostali. Nejprve nám nejspíš moc nevěřili, ale potom udivení, vzkázali, že jsou vám moc vděční. Takové dárky, prý nikdy ani neviděli. Jedná se o rodinu, kde je maminka na mateřské a tatínek pravděpodobně nepracuje. Dívky mají ještě jednoho mladšího a jednoho staršího sourozence. 

Jesika (9 let), "Týý jóó, tak to sním všechno sama!"... v krabici Jess našla velké množství sladkostí, ale některé děti na zub nic nedostaly. V klubíku se nerada o věci dělí, vždycky toho chce mít, co nejvíc. Řekli jsme jí, že je to samozřejmě její dárek k Vánocům, a může si s ním naložit podle svého. Následně jsme dětem popsali, od koho všechny ty dárečky vlastně jsou. Bylo vidět, že se jí v hlavě honí spousta otázek, a aniž bychom o tom dál hovořili, během chviličky změnila názor, vyndala bonbony a podělila se, se všemi v klubíku. Myslím si, že bylo vidět, že ji samotnou zaskočilo, že úplně cizí lidé, ji byli ochotni poslat dárek, a že také chtěla ukázat svou dobrou stránku. Na vysvětlenou - jejich rodina žije velmi skromně, vzhledem k tomu, že Jesika žije s maminkou, dvěma dalšími sourozenci a přítelem maminky, který je drogově závislý.

Tyto tři příběhy vám posíláme z terénního KLUBU V AUTĚ, který pravidelně zajíždí do izolovaných oblastí Karlovarska. Děkujeme za úžasné dárky plné krásného oblečení, hraček i kosmetiky. Děkujeme za vaše nasazení, nápady, vložené finance
a také, za to, že jste zohlednili sourozence. Letos se akce opravdu povedla :-)
Romana - KOTEC.

David (13 let) - "Hůůůstý, díky" David dostal míč a sladkosti. Žádné velké řeči nevedl, ale bylo na něm jednoznačně vidět, jak je nadšený. Hned začal mé kolegyni ukazovat triky s míčem a oči mu prý zářily. David sice vyrůstá v sociálně slabším prostředí, ale je sportovně nadaný. Jsme rádi, že díky tomuto dárku může svůj talent s chutí rozvíjet. Děkujeme. Tomáš - LATUS. 

Filip (9 let) a Matyas (6let), "Maty, Maty hele Lego, mám Lego, a ty taky, hele Lego!" oba kluci dostali krabičku s Legem City, krom jiného, přesně to, co si moc přáli a moc rádi si s ním teď hrají. Filip chodí do druhé třídy, má problémy s logickým myšlením a obrazovou představivostí, dostal tučňáky na ledu, takže ideální hru pro jeho rozvoj. Brácha Matyas velmi rád pomáhá dědovi kolem domu. Má nářadí i zahradní kolečko, pro pomoc dědovi v malém provedení. Chyběl mu však "vercajk" do dílny, který dostal v krabici, včetně ochranné helmy! Byl nadšený, protože teď už může pomáhat v dílně. Díky, v obou případech trefa do
černého! :-)
Pavla - DOMUS.   

Ondra (12let) - "Moc děkuji za dárek a chtěl bych, abyste věděli, že mě hodně překvapilo, že můžu někoho z druhé strany republiky zajímat ... a děkuju za krásné přání, za sebe i za babičku." Babička to s Ondrou prý hodně probírala. Bylo vidět, že o tom přemýšlí a nejspíš na něj zapůsobilo hezké přání, které bylo přiložené uvnitř. Z vánočního dárku měl Ondra radost, hlavně byl překvapený, že mu posílá dárek úplně cizí rodina. Dostal trička, pálky s míčkem, kosmetiku a sladkosti. Rádi by s babičkou
rodině do Příbora, alespoň takto poděkovali. Petra - NÁHRADNÍM  RODINÁM.

Lukášek (3roky) - z fotek je patrné, že hoj každá hračka velmi zaujala. Nejvíc nadšený byl ale z fotbalového míče a kopaček. Svoje první pastelky a omalovánky si také velmi užívá. Maminka Lukáška za to byla ráda, protože Váš dárek vnesl do jejich bydlení vánoční atmosféru, která tam chyběla - neměli stromeček, ani dárky. Moc děkuje i za Lukáška, který to zatím sám
neumí. Irena - ARCHA - Diakonie Západ.

Čeněk (16let) a Simona (14let) - "Bylo to skoro jako v nějakým filmu, nechápal jsem to, jako že to je pro nás? " Pro děti to byl nečekaný, o to více radostný zážitek. Sourozenci žijí s matkou a plnoletým bratrem. Všechny tři děti dojíždějí na základní a praktickou školu. Otec je ve výkonu trestu a o děti nejeví zájem, ani na ně nepřispívá. Rodina žije ve velmi skromně vybaveném
bytě a potýká se s dluhy. Matka se snaží v rámci možností situaci řešit. Pracuje u technických služeb. Pro děti to byl nejspíš, nejhezčí dárek, který dostaly. Ještě jednou moc děkujeme i za ostatní, kterým jste splnili jejich přání. Kateřina - KOTEC.

Rádi bychom touto cestou poděkovaly za krásné dárky pro děti našich klientů. Bylo to pro ně velké překvapení a škoda, že jste nemohli vidět jejich bezelstnou radost a sdílet s nimi, jako v některých rodinách já, jejich dojmy. Musím se přiznat, že jsem byla
zvědavá, co v balíčcích čeká za překvapení.  Krásná byla i ručně psaná přání k Vánocům. Jediné, co všichni hledali a moc nenacházeli, byli adresy, na které by mohli poděkovat. Vysvětlila jsem jim, jak celá akce funguje a přislíbila, že za ně všechna ta poděkování a díky ráda vyřídím... tak tedy činím touto cestou "Ze srdce děkujeme" Ivana - NÁHRADNÍM  RODINÁM.

Josef (16 let), Marek (13 let) a Alex (9 let) - všichni tři kluci žijí u babičky, která to s nimi nemá jednoduché, rodiče se o chlapce téměř nezajímají a babička je vychovává sama. Dárky z projektu (pro každého, byly připravené, krásně, stejně zabalené tři menší balíčky, nejspíš od jednoho dárce) jim udělaly velkou radost, včetně babičky, protože ona pro ně měla jen jediný dárek, a to boty, které si kluci přáli. I když jsou to už velcí chlapi, měli prý radost jako mrňata, a byli překvapení z toho, jak byly dárečky krásně zabalené, že si s tím dal někdo takovou práci. Děkujeme, že myslíte i na takhle velké děti. Irena - ARCHA - Diakonie Západ.

Verunka (8let) - "Za ten dárek jsem byla hrozně moc ráda, ale nejmenuju se Verunka. Měl být prý pro nějakou Verunku, co se odstěhovala, ale snad se nezlobíte, že ho dali mně. A prosím nezlobte se, tu obálku s adresou jsem ztratila a nevím kde a tak bych chtěla poděkovat takhle. Veroniko,nebo Verunko, děkuju za šťastné a veselé Vánoce" Dárek dostala nakonec holčička, která žije s maminkou a sedmi sourozenci v azylovém domě. Její sourozenci dostali náhradní krabičky a nám přišlo líto, že by tento dáreček zůstal nevyužitý. Holčičce udělal opravdu velkou radost a podle maminky, by prý dětem takové dárky pod stromeček dát nikdy nemohla. Děkuji za naše klienty a věřím, že Veronika, která balíček připravovala, bude mít radost z darovaného, i když se holčička nejmenuje Verunka. Děkujeme. Pavla - BLÍZKÝ SOUSED.

Anetka (5let) "Jéé mami, já teď budu prát a žehlit taky jako maminka" Takhle jásala Anetka, když si rozbalila dáreček na Štědrý večer. Z dárku byla nadšená, prozkoumávala vše, co to umí. Moc děkujeme dárcům za krásný dárek, udělal Anetce velkou radost a nám okolo taky, když jsme mohli pozorovat, jak je šťastná. Irena - ARCHA - Diakonie Západ.

Sofinka  (půl roku) - kdyby uměla Sofinka mluvit a byla starší, nejspíš by se ptala ... proč mami? Jenže mluvit neumí a její maminka to také, zatím, jinak neumí. Malá princezna vyrůstá ve velmi nepodnětném prostředí. Dáreček obsahoval nejen oblečení, ale také spousty rozvojových hraček, které mohou pomoci Sofince v jejím vývoji. Poručnice Sofie byla velmi dojatá a
prohlásila, že Vánoční krabička byla naprosto úžasná. Děkujeme. Tomáš - LATUS.

Leonka (7) "Teto, já chci taky příští rok pomáhat Ježíškovi! Viď, že taky pro někoho uděláme dáreček?" Leonka měla velkou radost nejen ze své krabičky, kterou zvědavě prozkoumávala, ale hlavně z nápadu, který dostala. Ona byla překvapená z obsahu balíčku a my z její bezprostřední reakce. Jsem ráda za tyto vzácné okamžiky. Děkujeme. Slávka - NÁHRADNÍM  RODINÁM.

Vánoční čas je jedním z nejšťastnějších období v životě člověka, který má kolem sebe milující rodinu. V našem zařízení je to trochu jinak. Spousta dětí prožívá toto období velmi smutně, často cítí křivdu rodičů a příbuzných. Mnohdy v tomto období slyšíme otázky typu "Proč oni jedou na prázdniny k rodičům, babičce, či dědečkovi a já ne?" V Robinsonu zůstalo letos jen 8
dětí. Pro mne to byl první Štědrý den zde. Byla jsem plna očekávání a velmi se těšila. Štědrý den probíhal tak, že ráno se koukalo na pohádky, zobalo cukrovíčko, připravoval se oběd a bramborový salát na štědrovečerní stůl.  Po obědě jsme šli na procházku a "ozdobit" zvířátkům jejich Vánoční stromeček. Pak koukání na pohádky, zdobení štědrovečerního stolu, a hlavně sebe, děti moc bavilo. Bylo úžasné sledovat, jak jsou plné očekávání a napětí "Co pod tím stromečkem asi najdu?" "Bude tam to, co jsem si přál?"... a bylo. Nikdy předtím jsem neviděla "naše" dětičky tak zářit. Zářily štěstím a radostí.

Toto vše bych nikdy nezažila nebýt tu VÁS, Vaší štědrosti a ochoty pomoci dětem v našem Robinsonu. To, co jsem v tento den prožívala, nejde popsat slovy. A slovo, DĚKUJI, je jen hodně málo. Jana - ROBINSON.

VÁNOCE - ROK 2014

... celkem bylo obdarováno 408 dětí ...  mladší děti, nebo děti z těch nejpotřebnějších rodin, dostaly po dvou krabicích s dárečky. Distribuci zajistilo sedm organizací v Plzeňském a Karlovarském kraji. (Domus - centrum pro rodinu, Diakonie - Západ, Sdružení pěstounských rodin, Latus, Kotec, Náhradním rodinám a Valika o.p.s.) Krabičky putovaly v největší míře do sociálně slabých rodin, dále do nízkoprahových klubů pro děti a mládež, k pěstounům prarodičům, nebo k potřebným samoživitelům. Stejně jako v předchozích letech, i letos, se našly děti, pro které byly "Krabice od bot" opravdu jediným vánočním dárkem.

Dále připojuji alespoň některé zprávy od dětí, které mi zprostředkovaly jejich sociální pracovnice:

Štěpánka (4r.) - ... Ježíšek mi přinesl v krabici hodně dárků, nejlepší jsou sponky a gumičky a pexeso a pastelky a všechno... (při rozbalování dárku Štěpánka výskala, poskakovala, tleskala, pištěla a pak všechny obíhala a dělala módní přehlídku, museli jsme ji hodnotit, také hned chtěla rozstříhat pexeso a zahrát si ho, z návštěvy jsem odcházela o hodinu déle nad plán, s několika novými obrázky a moc fajn pocitem ... díky Dana- Domus)

Jára (11let, má 12ti-letou sestru) - ... babi to s náma asi nemá lehký, někdy se s ní hádám, a tak jsem si říkal, že k Vánocům snad ani nic nedostanu. Byl jsem opravdu překvapenej, že někomu stojíme za to, aby nám dal takovýhle dárky. Ten míč na basket je skvělej a ségra dostala dvoje sluchátka, tak mi jedny dala. Já jí zas dal půlku sladkostí, co jsem dostal. Moc děkuju i za ten dopis a chtěl bych aspoň takhle za nás poděkovat. A za babi taky.  (Renata - NR Karlovy vary) 

Natálka (9let) - ... ten dáreček byl krásné překvapení. Byl skoro celý růžový - růžovou mám moc ráda a bylo v něm hodně krásných věcí. Moc jsem se těšila, až si budu moct doma pověsit u postele kalendář s Mickym a až si budu mýt ruce tím mýdlem s pejskem. Gumičky jsme s kamarádkou
využily hned. Když jsme vybíraly barvy, vypadala celá ta bílá postel jako louka s kytičkama a fixy, pastelky i omalovánky s koníkama jsem si tam taky nechala.
(Natálce jsem nesla dárek do nemocnice, kde se zotavovala po náročném zákroku. Byla moc překvapená a krabice jí udělala opravdu velkou radost. Největší radost měla, při rozbalování - přesněji trhání velkého pytle svítících gumiček. Krabice udělala nejen radost, ale také jí  pomohla, zpříjemnit tamní pobyt. Dnes je Natálka už v domácím prostředí a cítí se spokojeně... Lucie-Domus)      

Davídek (5let) - ... to budou ségry a táta koukat, co jim nesu za dobroty ... (Davídek žije ve velmi chudé rodině, kde občas schází i základní potraviny, taktéž oblečení a další potřebné věci. V krabici dostal důležité oděvy, boty, sladkosti a fotbalový míč. Z něhož byl naprosto unešený, a když navíc uviděl ty sladkosti, jeho reakce nás totálně odzbrojila. Nevrhnul se na ně sám, jako ostatní děti, ale myslel na své blízké ... bylo až dojemné vnímat, jaká rodinná soudržnost někdy existuje i v takovýchto podmínkách ... Děkujeme. Tomáš-Kotec)
    
 

Pavel (17r.) - ... skoro jsem začal na Ježíška zase věřit, protože o takovém super dárku se mně mohlo jenom zdát. Hrozně moc vám děkuju ... (Pavlovi se loni splnil jeho velký sen a dostal se na rybářskou školu do Třeboně, bohužel rodina se ocitla v dlouhodobě špatné finanční situaci a
školu by neufinancovali. Pavel ji tedy musel změnit. Z krásného rybářského prutu, který dostal v akci "Vánoční krabice" měl obrovskou radost a já
jsem moc rád, že když se prozatím nemůže rybářem vyučit, má stále možnost se svému snu věnovat ve volném čase. Jakub-Domus)
   

Michalka (5let) - ... Ježíšku, moc, moc tě prosím, přines mi opravdickou kuchyňku a nebo aspoň nádobíčko ... (tohle velké přání se Michalce letos splnilo, i když maminka, která se o ní stará sama, a nemá to v životě jednoduché, by jí ho sama splnit nemohla. Upřímně děkuji za Michalku i za její maminku. Veronika-Domus)

Lucka (14let) - ... krabici jsem si prohlížela několikrát. Měla jsem velkou radost, a chtělo se mi plakat. Nemohla jsem uvěřit, že jsem dostala tolik krásných věcí najednou a že jsem pro někoho tak důležitá, i když mně nezná ... (Lucka dostala krásnou krabici, kde našla vše, co by si jen dívka v jejím věku mohla přát ... legíny, kosmetiku, kabelku, šátek a gumičky na náramky... jsem ráda, že mohu být svědkem takových hezkých chvil... Hanka - Domus) 

Helenka (3roky) - ... to jsem oplavdu počebovala... (Helenka dostala v krabici panenku a spoustu sladkostí, o které se ochotně podělila s ostatními
dětmi. Podle maminky, panenku  nepustí z ruky. Jiný chlapeček, který se do té doby nezajímal o knížky, dostal encyklopedii a teď v ní prý pořád studuje. Přestože jsme předávaly seznam s individuálními informacemi, neočekávaly jsme tak perfektní napasování a ani takové množství pro každé "naše" dítě. Vážíme si toho a za naše rodiny moc děkujeme. Klára-Kotec ML)

Lukáš (14let, má 3 mladší sourozence) - ... i když to bylo všechno úplně jiné, byl jsem zvědavý, jestli něco zase dostaneme. Letos jsme toho na Vánoce dostali opravdu hodně, ale stejně jsem byl nejradši za dárky z krabice. Nejvíc se mně z toho líbí ten robot, co se dá složit jako auto ... (Lukášova rodina se musela v loňském roce vyrovnat se náhlou ztrátou maminky. Tatínek to s pomocí několika blízkých zvládá obdivuhodně, včetně bezlepkové diety pro tři ze čtyř dětí. Pro rodinu byla vyhlášená sousedská výpomoc, takže děti i tatínek měli po stránce hmotné, svátky skutečně výjimečné... přesto věřím, že by si přáli jen jedno... Děkuji za pomoc všem našim klientům.  Adéla-Domus ) 

Další informace, děkovací fotokoláže a fotografie najdete v sekci VÁNOCE 2014.

Ještě jednou Vám všem ze srdce děkuji, že jste mně v tom potřebném "množství dobra" nenechali samotnou. :-)

S úctou Gábina.

... a ještě něco: Jak jsem se stala poštovním holubem ...

Když jsem před Vánoci krabice začala svážet, zajela jsem pro jednu várku do školy, která se akce účastní již tradičně. Z rozhovoru s paní učitelkou vyplynulo, že se s kolegyněmi shodly na tom, že v jejich škole je pár dětí, které by takové Vánoční krabice potřebovaly také. Řekla jsem jim, že to má řešení, ať připraví jména a věk dětí, a že jim krabičky v příštím týdnu mohu přivézt. 

Jenže ...  jak to udělat s předáním? Co když si budou rodiče těchto dětí připadat trapně, co když to bude nepříjemné dětem samotným, co když to bude líto ostatním dětem ve třídách, co když jim sebereme víru v Ježíška a v neposlední řadě, jak to vezmou někteří rodiče, kteří by s ohledem na rovnost příležitostí, jistě chtěli mít na takové krabice taky "nárok". ... Souhlasila jsem s tím, že ve škole by to asi nebylo nejvhodnější, v péči "sociálky" také nejsou, takže co s tím? Slíbily jsme si, že zkusíme něco vymyslet. Odjela jsem domů. Druhý den večer mně napadla spásná myšlenka, že to spácháme skrze Českou poštu. Bude to v podstatě anonymní a téměř jisté, že balíky rodiče dostanou.

Jenže ... bylo několik dní před Vánoci a já začala pochybovat o tom, že to stihneme. Navíc, při zhlédnutí adres jsem si nebyla úplně jistá, že se někde na ubytovně bude v tomhle předvánočním frmolu pošťák zdržovat hledáním těch správných neoznačených dveří ... takže, co s tím? Přiznávám, tu myšlenku jsem zaháněla, jak se dalo, ale nic lepšího a jistějšího mně nenapadlo ... ten poštovní holub budu holt já. Krabičky jsem připravila a následující ráno vyrazila. Měla jsem tři adresy, deset krabic, navigaci, nejmenšího prcka v autě, strach a trému jak před zkouškou, žaludek na vodě, ale i odhodlání, že to zkrátka musí klapnout :-)

Na první adrese se přede mnou objevil hodně starý malý domek. Zvonek tady nejspíš nikdy nebyl a klepání na okno bylo marné. Branka mi málem zůstala v ruce a já čekala, kdy na mně vyrazí přinejmenším rotvajler.Zkoušela jsem klepat znovu. Nic. Položila jsem balíčky u dveří, ale u auta
znejistěla ... co když jim je někdo vezme? Trochu jsem váhala. Mám jet na dalšíadresy a pak se vrátit, jestli někdo nebude už doma? Počáteční nervozita ustupovala a mně napadlo zkusit to u sousedů. Zazvonila jsem. Otevřela paní, a když jsem se ptala jmenovitě na děti odvedle, dost se divila. Tyhle děti prý bydlí u nich. A cože jim chci? Odběhla jsem pro balíčky a poprosila jí, jestli by jim to mohla přidat pod stromeček. Paní hned zajímalo, od koho to je, ale já byla tajemná jak hrad v Karpatech. Odpověděla jsem jí, že je to od někoho, kdo chtěl, aby měly děti hezké Vánoce, ale jméno jí říci nemohu. Musela jsem jí ujistit, že to není od pana a paní XY a přestože byla v rozpacích, ráda si
je vzala. Měla jsem fajn pocit a s chutí se vydala na další místo.  

Jenže ... číslo popisné jsem nemohla najít. Neukázala mi ho ani navigace, neporadili ani místní lidé. Neoznačené vchody byly tři, tak jsem vsadila na poslední. Tušila jsem, že rodina bydlí v podnájmu, takže podle zvonků se to nejspíš bude taky těžko hledat. Navíc, jsem měla jen jména dětí a nevěděla, jestli se tak stále jmenuje i jejich maminka. Ale co, zkusím štěstí. Na jednom zvonku byla dvě ženská příjmení, z nichž jedno, hodně
zvláštní. Zazvonila jsem, ale nikdo nebyl doma. Pak jsem si všimla zvonku se stejným jménem a bing ho! Ozvala se paní a byla to maminka dětí, pro které jsem vezla druhou část. Následovaly stejné otázky, stejná odpověď, stejné ujištění, že dárky nejsou od pana XX a paní si je nakonec moc ráda vzala ... a abych nezapomněla, mám prý hrozně moc poděkovat těm hodným lidem, co jim to poslali :-)

Skvělé! Dvě třetiny mise splněny! Tak do třetice "na koně".

Ubytovnu jsem našla dobře. Šla jsem nejprve okouknout situaci a jsem si jistá, že sem bych se skutečně nechtěla nastěhovat.  Na chodbách ponuro, pusto, přítmí, slyšet byl jen protékající společný záchod na mezipatře a vůně taky vypadá jinak. Ze suterénu jsem zaslechla dětské hlasy a tak se vydala dolů. Nějaký romský tatínek tam s dětmi něco opravoval. Na dotaz, kde bych našla maminku zmíněných dětí, mi sdělil, že tam nikdo takový nebydlí. Když jsem se nedala a začala děti postupně vyjmenovávat včetně věku, tak mi řekl, ať to zkusím úplně nahoře na konci chodby. Mojí malé se tady do schodů tedy vůbec nechtělo. Když jsme byly téměř tam, šla proti nám paní s igelitkou, nejspíš na nákup. Poprosila jsem jí, zda mi poradila. K mé radosti, to byla ona maminka, kterou jsem hledala. Následoval stejný scénář a za chvíli si paní odnášela z auta poslední čtyři krabice.

Když jsem opouštěla město, nespěchala jsem. Vypnula jsem rádio, malá usnula a já vnímala jen velmi zvláštní pocit, který jsem do té doby asi nepoznala.  Něco mezi radostí, vděčností, úctou a smutkem. Jaké byly Vánoce v těchto rodinách přesně nevím, ale co vím je to, že to určitě nebylo marné ... ;-) 

VÁNOCE - ROK 2013

Lucka - Domus:
Na Kralovicko putoval dárek ke tříletému Péťovi. Péťa má velkou zálibu v dinosaurech. V pokojíčku má na zdi moc hezké obrázky dinosaurů, které
namaloval. Je to teď jeho velký svět. Při rozbalování dárečku byli všichni včetně mně velmi překvapení jeho obsahem. Mezi pastelkami, figurkami dinosaurů a jiných zvířat dominoval velký plyšový dinosaurus! Péťa z něj měl obrovskou radost a hned si s ním začal hrát. Ten ježíšek se letos opravdu trefil! 
 Nikol - Latus:
Několik krabic směřovalo do rodiny, ve které se nemocná maminka stará o pět děvčat. Rodina bydlí ve skromných podmínkách na ubytovně, i tak se však maminka snaží děvčatům poskytnout vše, co potřebují. Krabice proto byly dárkem nejenom pro děvčata, ale také pro maminku, která měla radost, že budou mít dcery skoro tolik dárečků, kolik mívají děti z úplných rodin. Pro děvčata byly krabice velikým překvapením, o kterém nyní
říkají, že to bylo, jako by je skutečně přinesl samotný Ježíšek. 
Veronika - SPR: Tři sourozenci, které má v pěstounské péči babička, byli velmi překvapeni, když mě s dárečky uviděli. Souhlasili, že si nechají jeden balíček pod stromeček a druhý si rozbalí hned. Všechny tři děti si bez zaváhání vybraly ten větší a daly ho babičce, aby jim ho schovala. Menší si rozbalily a pak už to bylo samé jů a podívej, co tam mám. No paráda. Dokonce i sladkosti, co tam byly, si rozdělily na teď a na později. Moc hezký zážitek. 

Adéla - Domus: Krabičky splnily dokonale svou úlohu v rodině, kde ze čtyř dětí, mají tři celiakii a musí dodržovat bezlepkovou dietu. Oba rodiče jsou nyní bez práce a již nějakou dobu se potýkají s velkými existenčními problémy. Vánoce pro ně znamenaly skutečný stres, protože nevěděli, jak mají dětem vysvětlit, že ježíšek tentokrát nepřiletí, protože speciální jídlo je přednější ... ne vždycky, může sociální pracovník takhle pomoci, ale já byla moc ráda, že teď můžu ... díky Vám!        

Jana - Diakonie západ: Klub Atom se do této skvělé akce zapojil letos poprvé. Všichni byli z dárečků velmi mile překvapeni a těšili se z nich. My jako pracovníci jsme zase byli vděční za příležitost ukázat těmto dětem a mladým lidem kolik dobrých lidí, ochotných pomáhat druhým, je kolem nás. Dlouhodobým cílem našeho zařízení je mimo jiné i změnit /vylepšit/ pohled těchto dětí na společnost, která dokáže být občas necitlivá. Děkujeme, že nám v tom pomáháte.

Vendy - Diakonie západ - Klub DOK Horažďovice: Už od začátku prosince se naše děti nedočkavě vyptávaly, zda k nám opět přijde Ježíšek a my je nechali v napětí čekat. 20.12 jsme přinesli cukroví, klub se vánočně ozdobil, zkoušeli jsme si vánoční zvyky a pustili film s vánoční tématikou. Ježíšek na sebe nenechal dlouho čekat, přinesl hromadu dárků, které našim uživatelům udělaly obrovskou radost. Všichni s nadšením rozbalovali svůj balíček a pak se společně radovali z dárečků, které na ně čekaly uvnitř krabice. A někdy to nebyly dárečky, někteří rozbalili hotové dary! Moc děkujeme 

Hanka - Latus: Další krabice putovala pod stromeček velmi šikovné dívce, která měla tu smůlu, že jí opustila maminka. Naštěstí se o ní stará babička, která sice nemá dost peněz na to, pořídit své vnučce vše, co by si zasloužila, ale má velké srdce a svou vnučku se snaží odměňovat hlavně svou laskavostí. Krabice znamenala pro dívku velkou radost navíc, a díky ní měly obě veselejší Vánoce. 
  
Markéta - Kotec: Předání dárků proběhlo krásně - pravda, před Vánoci jsme stihli rozdat pouze část dárků v našich klubech a dětem klientů v tréninkových bytech, ale zbytek balíčků se ke svým adresátům dostal následně, co nejdříve to bylo možné. Začátkem ledna je obdržely zbývající děti, na které Ježíšek rozhodně nezapomněl, jen je pro ně doručil pod stromeček k nám. "Naše" děti, bez rozdílu věku, měly z dárků velkou radost, a všichni zúčastnění, děti, rodiče i pracovníci, velmi oceňují tento nápad, kterého se účastní tak velké množství lidí. Děkujeme za to, že jste nezůstali lhostejní.

Wladka - Náhradním rodinám: Každá krabička, která se do "našich" rodin dostala, byla velkým překvapením a mnohde, pro děti, tím nejvíce ceněným dárkem.  Dalším úžasným překvápkem mezi všemi balíčky byl pro "naše" děti snowboard, který se bohužel do žádné krabičky od bot asi
nevešel ;-) Děti už se nemohou dočkat, až napadne sníh a budou si ho moci, stejně jako lyže, které máme v organizaci, půjčovat. Skvělý nápad,
děkujeme.  
 Eliška - Domus: Dárečky čekaly na dvě holčičky a jejich čtyři brášky, kteří již třetím rokem nežijí se svojí maminkou, ale v dětském domově.
V současné době se maminka snaží s dětmi vídat pravidelně o víkendech a často i mimo ně. Maminka je bez zaměstnání a Vánoce by tak měly, víc než skromné. Děti se prý na balíčky vrhly a rozbalovaly tak, že balicí papír lítal vzduchem. U toho vykřikovali "jů, to jsem si přál/přála." Jednoznačně, ... radost neměly v této rodině jen děti. 

Nikol - Latus: Krabička dorazila do rodiny, ve které žije 85letý pradědeček, který se stará o svého pravnuka a o svou zdravotně postiženou dceru. Rodina nemá peněz nazbyt a pradědeček si navíc bohužel nedokáže představit, co by si takový jedenáctiletý kluk mohl od Ježíška přát. Pro Honzu byla krabice pod stromečkem velkým překvapením. Pradědeček popisoval, jak ji s nadšením otevřel a se zaujetím si prohlížel všechny dárečky, co v ní byly. Honzík i celá jeho rodina děkují za krabici plnou překvapení! 
Veronika - Domus: Dva vánoční balíčky letěly i k sedmiletému Jiříkovi. Jeho rodina se nachází v tíživé finanční situaci a potýká se s dluhy. Jiřík je
jeden z těch, na kterého ježíšek nezapomněl a přinesl mu "jeho" dvě vánoční krabičky. Maminka byla vděčná za tuto formu pomoci a spadl jí kámen ze srdce, jak budou letošní Vánoce u nich vypadat. Chlapec měl z krabiček velkou radost a po rozbalení se prý hned s maminkou pustili do hraní. V dárcích objevil plyšové hračky, omalovánky, pexeso, autíčka a jiné dárečky. Jiřík i maminka ježíškovi moc děkují.

 Eliška - Domus: Petruška s Ríšou, které od malička vychovává babička v pěstounské péči, svojí maminku téměř nevidí, a když už, tak většinou v omámeném stavu. V současné době se babička potýká s finančními problémy, jelikož hradí své dluhy i dluhy své dcery. Dárečků by bylo pod jejich stromečkem tento rok velmi málo, kdyby nedostali tyto balíčky. Dětem zářily oči z krásně zabalených krabic a při rozbalování prý nadskakovaly netrpělivostí, co se uvnitř skrývá. Plyšové hračky téměř nechtěly děti dát z ruky a ostatní dárky využijí při výtvarném tvoření,
kterému se s babičkou věnují často. Děkujeme ježíškovi

Radka - Domus: U nás dostal také dárek jeden malý nadějný fotbalista se svou starší ségrou. Jejich rodičům se život zrovna nevyvedl a stará se o ně teta, která je v invalidním důchodu, takže jim nemůže, zdaleka, vyplnit všechna jejich přání.  I tady, měli radost z různých nápadů ukrytých v krabičkách. 
Wladka - Náhradním rodinám: O pětiletého Románka se už tři roky stará jeho pětadvacetiletá teta, která sama vyrostla v dětském domově. S životem se snaží bojovat, jak se dá i po finanční stránce. Učí se vycházet s penězi a ví, že chce malému dávat dobrý příklad. Krabičky Románka utvrdily v tom, že dárečky od ježíška si zaslouží všechny děti. Největší radost měl z toho, že bylo v každé krabičce "hóóódně" dárečků. Románkova teta děkuje hodným lidem, Románek zatím děkuje ježíškovi, ... a já věřím, že za pár let poděkuje hlavně jí, za to, že pro něj chtěla lepší život, než měla ona sama.      

Takových životních příběhů a lidí je více, ale na ulici byste je nepoznali ... všem, kdo jste se k akci připojili, a udělali tím něco opravdu výjimečného,
ještě jednou ze srdce děkuji. Můžete si být jistí, že se díky Vám o letošních Vánocích rozzářilo mnohem více dětských očí ... 

S úctou, děkuji Gábina Marková.